V posledních letech totiž dochází k významným změnám v oblasti školní připravenosti, odkladů školní docházky i způsobů, jakými školy a školky sledují vývoj dětí.

Téma se přirozeně dotýká i rodin v Letňanech, Čakovicích a Třeboradicích. Právě zdejší mateřské školy totiž stejně jako školy po celé republice hledají cesty, jak dětem usnadnit přechod do další životní etapy.

Méně odkladů, větší důraz na připravenost

Česká republika dlouhodobě patří mezi země s vysokým počtem odkladů školní docházky. Stát proto postupně mění pravidla tak, aby odklad byl využíván především v případech, kdy je skutečně nezbytný.

Současně se stále více zdůrazňuje včasné rozpoznání silných stránek dítěte i oblastí, ve kterých může potřebovat podporu. Školní připravenost totiž není jen o tom, zda dítě pozná písmena nebo umí počítat do deseti.

Důležitou roli hraje také schopnost soustředit se, komunikovat s vrstevníky, zvládat běžné situace bez pomoci dospělých, správně držet tužku nebo rozumět pokynům.

Právě proto se mateřské školy stále častěji opírají o moderní diagnostické nástroje, které učitelům pomáhají sledovat vývoj dítěte komplexně a dlouhodobě.

Když učitelé vidí vývoj dítěte v souvislostech

Jedním z nástrojů, který se v posledních letech rozšiřuje i v českých mateřských školách, je pedagogická diagnostika iSophi. Systém vznikl ve spolupráci odborníků z oblasti psychologie a pedagogiky a pomáhá učitelům sledovat vývoj dítěte v řadě oblastí – například v grafomotorice, řeči, sociálních dovednostech, sluchovém a zrakovém vnímání nebo předmatematických představách.

Smyslem není děti známkovat nebo porovnávat mezi sebou. Naopak. Diagnostika pomáhá zachytit individuální tempo vývoje každého dítěte a včas upozornit na oblasti, které mohou vyžadovat větší pozornost.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že školní zralost nelze posuzovat pouze podle jednoho kritéria. Dítě může být například velmi šikovné v poznávání písmen, ale současně může potřebovat více času k rozvoji pozornosti nebo sociálních dovedností.

Právě proto se dnes stále více mluví o celkovém pohledu na dítě a o úzké spolupráci mezi učiteli, rodiči a odborníky.

Jak to vidí místní školka?

Děti o prázdninách nepotřebují dril. Potřebují zážitky a společný čas

S moderní pedagogickou diagnostikou mají novou zkušenost také v Mateřské škole Čakovice–Třeboradice. Školka začala v uplynulém školním roce pracovat se systémem iSophi a podle ředitelky Ivety Kudrnové se osvědčil jako praktický pomocník pro učitele.

„Je to velmi chytré a intuitivní řešení. Pracuje se s ním dobře a pomáhá učitelkám získat přehled o vývoji jednotlivých dětí,“ říká.

A co by podle ní měli dělat rodiče během letních prázdnin, pokud mají doma budoucího prvňáčka? Možná je její odpověď překvapivě jednoduchá. Žádný speciální trénink. Žádné pracovní listy na každý den. Žádný domácí dril.

Největší přínos mají podle ní běžné každodenní aktivity.

„Dětem nejvíce prospívá hra, pohyb, společně strávený čas s rodinou a kamarády. Prázdniny jsou od toho, aby si odpočinuly a získávaly nové zkušenosti přirozenou cestou.“

Pokud by měla rodičům doporučit jednu věc před návratem do školky nebo školy, byla by to pravidelnost.

„Ať už jde o předškoláky nebo školní děti, vyplatí se ke konci prázdnin postupně obnovit běžný denní režim. Dětem to výrazně usnadní adaptaci v prvních týdnech nového školního roku.“

Není připravenost jako připravenost

Co by měl zvládat budoucí prvňáček?

Mnoho rodičů si pod pojmem školní připravenost představí znalost písmen, číslic nebo schopnost napsat své jméno. Odborníci ale upozorňují, že mnohem důležitější jsou jiné dovednosti.

Budoucí prvňák by měl například: • vydržet chvíli pracovat na jednom úkolu, • umět naslouchat jednoduchým pokynům a řídit se jimi, • zvládat základní sebeobsluhu, • komunikovat s dospělými i vrstevníky, • přiměřeně zvládat své emoce, • mít rozvinutou jemnou motoriku potřebnou pro psaní, • orientovat se v základních časových a prostorových souvislostech.

Právě sledování těchto oblastí je dnes součástí moderních pedagogických diagnostik používaných v řadě mateřských škol.

Dobrou zprávou je, že většina těchto schopností se nerozvíjí sezením nad pracovním sešitem. Naopak vznikají při běžných činnostech – při hrách, rozhovorech, sportu, společných výletech nebo při každodenním fungování v rodině.

Text: Martina Kočíbová, Foto: http://isophi.cz

Článek najdete též v tištěné verzi časopisu ve vašich schránkách anebo v pdf v archivu Čtvrťáku