Foto: Generál Zdeněk Škarvada / Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia
Andrej N. Tupolev – konstruktér uznávaný i svými protivníky
Hlavní ulice Prahy 18 Tupolevova dostala své jméno po sovětském konstruktérovi letadel a generálplukovníkovi letectva Andreji Nikolajeviči Tupolevovi (1888–1972). Ten byl vedoucím konstrukční kanceláře pro letadla a torpédové čluny v někdejším Sovětském svazu. Pod jeho dohledem bylo navrženo 100 prototypů letadel, z toho 70 jich bylo vyráběno sériově. Patří mezi ně například také první nadzvukové dopravní letadlo Tu-144. Za svůj přínos v oblasti letectví se Tupolev stal čestným členem Britské královské letecké společnosti nebo Amerického institutu letectví a kosmonautiky.
Pavel Beneš – spoluzakladatel Avie Letňany
Jedna letňanská ulice nese jméno i po významném českém konstruktérovi první poloviny 20. století Pavlu Benešovi (1894–1956). Vystudoval ČVUT a patřil k zakládajícím členům Českého aviatického klubu. Spolu s Miroslavem Hajnem byl spoluzakladatelem továrny na letouny Avia, v roce 1935 pak v Chocni založil firmu Beneš-Mráz, která se věnovala konstrukci sportovních a cvičných letadel. Je autorem knihy o historii letectví v Čechách – Naše první křídla.
František Malkovský – brilantní vzdušný akrobat
V 80. letech 20. století přibyla v Letňanech v takzvaném sídlišti Avia 2 ulice Malkovského. Štábní kapitán František Malkovský (1897–1930) v roce 1918 vstoupil do československé armády, kde byl leteckým pozorovatelem a později vojenským pilotem. Jeho láska k létání ho přivedla ke vzdušné akrobacii, v níž dosáhl úspěchu i na mezinárodní scéně. Jako první pilot u nás například zvládl obraty v záporném přetížení. Osudným se mu bohužel stalo vystoupení na leteckém dni v Karlových Varech, kdy se zabil při havárii. Vystupoval nejčastěji se stíhacím dvouplošníkem Avia BH-21.
Antonín Kraus – stíhací, dopravní i testovací pilot
Již několik desítek let je v MČ Praha 18 ulice Krausova. Antonín Kraus (1908–1951) byl československý vojenský letec na stíhacích a bombardovacích letadlech. Po roce 1939 krátce pracoval jako dopravní pilot ČSA a poté nastoupil jako zalétávací pilot firmy Avia. Během Pražského povstání spolu s Františkem Jančou vylétli nad Prahu, kde zjišťovali situaci a shazovali letáky s informacemi o povstání. Po roce 1945 testoval mimo jiné i první československé proudové letouny. Při jednom ze zkušebních letů však došlo k závadě na letounu a Antonín Kraus se zřítil mezi Čakovice a Třeboradice, kde zahynul.
Josef Kužela – povstalec, který nedoletěl
Další letňanská ulice od 80. let minulého století připomíná letce a četaře Josefa Kuželu (1916–1944). Byl konstruktérem a současně pomocníkem továrních pilotů v Avii, kde přebíral letadla pro armádu. Když v roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, chtěl se Kužela také zapojit do bojů proti okupantům. V říjnu 1944 se zmocnil letadla a odstartoval směrem na Slovensko. Jako zkušený pilot letěl těsně nad zemí, aby unikl nacistické protivzdušné obraně. Bohužel kvůli husté mlze narazil v blízkosti Rajnochovic do stromu a do svého cíle už nedoletěl.
František Knap – baťovec a střelec v bombardéru
V nové letňanské zástavbě máme i několik ulic nesoucích jména po hrdinech bitvy o Británii. Jeden z nich, plukovník František Knap (1911–1999), pracoval pro firmu Baťa na Středním východě. V září 1939 vstoupil ve Francii do československé armády, poté působil ve Velké Británii jako střelec 311. bombardovací peruti RAF. V roce 1941 byl při náletu na Hamburk jeho stroj sestřelen. Po seskoku padákem byl zajat a prošel několika zajateckými tábory. Také on byl po roce 1948 propuštěn z armády. Rehabilitován byl až po roce 1989. Nositel řady ocenění a řádů se stal také in memoriam čestným občanem Letňan.
Zdeněk Škarvada – stíhač, který přistál v dolech
Na sídlišti v nové zástavbě Letňan najdete také ulici pojmenovanou po brigádním generálovi Zdeňku Škarvadovi (1917–2013), který byl za druhé světové války pilotem 310. stíhací peruti RAF. V roce 1942 byl zajat Němci, když musel kvůli porouchanému letadlu vyskočit do Atlantiku. Zbytek války strávil v zajateckých táborech. V roce 1950 byl degradován a pracoval ve stavebnictví a dolech. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Kromě řady vyznamenání mu bylo uděleno i čestné občanství MČ Praha 18.
Rudolf Pernický – první předseda Konfederace politických vězňů
Posledním ve výčtu hrdinů, jejichž jméno se skví na červených tabulkách označujících názvy ulic, je generálmajor Rudolf Pernický (1915–2005). Ten uprchl z obsazeného Československa do Velké Británie, kde se stal příslušníkem československé zahraniční armády. Nejprve byl zařazen k dělostřeleckému pluku a poté prošel výcvikem pro plnění zvláštních úkolů. V roce 1944 byl vysazen do okupované vlasti, aby vyhledával vhodné plochy pro shoz vojenského materiálu. Po roce 1948 byl odsouzen a ve vězení strávil přes 11 let. Po pádu komunistického režimu se dočkal vrácení vojenských poct a obdržel Řád bílého lva. Byl prvním předsedou Konfederace politických vězňů.
Text: Michal Ezechel
Nahrávání ...
