V čele Aquacentra Letňany Lagoon stojíte již dvacátou první sezónu, jak ekonomicky náročný je provoz takového zařízení?
Plavecké bazény patří k investičně a provozně nejnáročnějším sportovištím. Je možné konstatovat, že osmadevadesát procent bazénů a koupališť v České republice se pohybuje v provozních ztrátách, zbylá dvě procenta mohou dosahovat vyrovnaný rozpočet či malý provozní zisk. Hospodářské výsledky zásadně ovlivňuje velikost vodních ploch, čím jsou menší, tím mají nižší náklady, a pak také komplexnost a pestrost doplňkových aktivit. Ty musí mít nízké provozní náklady a vysokou ziskovost, která pak může částečně dotovat extrémní energetické náklady, které provozovatelé plaveckých bazénů mají.
Vyplatí se vůbec v takovém oboru podnikat?
Investice do aquaparků a plaveckých bazénů jsou podle mě investicí do infrastruktury regionu, která z hlediska náročnosti a využitelnosti jejich provozu patří do kompetencí měst a obcí, nikoli do investic soukromého sektoru za účelem zisku. Výjimku představují plavecké bazény, jež jsou součástí komerčních zařízení typu hotely, obchodní centra a další.
Vy jste se ale do tak riskantního podniku pustil, co vás k tomu vedlo?
Ze začátku to takový risk nebyl. V letech 2000 až 2016 totiž provoz plaveckého bazénu dotovala společnost Tesco. Ta ho tehdy na přání MČ Letňany (šlo o podmínku souhlasu s výstavbou obchodního centra) nejen financovala a postavila, ale i dotovala zhruba třemi až čtyřmi miliony korun ročně. Dnes si už málokdo vybaví, že v období 2001–2011 Lagoona přispívala každému návštěvníkovi s trvalým bydlištěm v Letňanech polovinou ceny jednorázového vstupného. Celkem to za těch jedenáct let činilo přes jednačtyřicet milionů korun. Situace se změnila až v roce 2016, kdy došlo k výpovědi provozní a nájemní smlouvy mezi Aquacentrem Letňany Lagoon a společností Tesco, na základě které jsme byli financováni. Následná jednání mezi MČ Praha 18 a společností Tesco o případném odkupu nevyšla, a tak jsem byl osloven já jako provozovatel bazénu. Nabídku jsme spolu s mými spolupracovníky, kteří se na stavbě i chodu bazénu od začátku podíleli, přijali, protože jsme aquapark považovali tak trochu za svoje dítě.
Jak jste na tom ekonomicky v dnešní složité době?
Náš průměrný měsíční příjem v běžném provozu se pohybuje ve výši 1 300 000 Kč a náklady v běžném provozu (energie, mzdy, ostatní provozní náklady) bez mimořádných oprav v průměru ve výši 1 650 000 Kč. Po uzavření sportovních zařízení rozhodnutím vlády ČR jsme přistoupili k opatřením, která minimalizují provozní náklady bazénu na 400–500 tisíc korun. Čísla dokladují, že průměrná měsíční ztráta našeho plaveckého bazénu bez možnosti jakýchkoli příjmů a dotací se pohybuje v současnosti až do výše 1 800 000 Kč (snížené měsíční provozní náklady + ušlé tržby). Magistrát plánuje, že nám přispěje na krytí provozních nákladů pro rok 2021 částkou 460 000 Kč, ale budeme se kompetentním úředníkům snažit vysvětlit, že tato částka nepokryje ani měsíční náklady na energie. Doufám, že jim dojde, že bazén, i když má právní formu obchodní společnosti, slouží výhradně veřejnosti.
Co plánujete udělat, až budete moci Letňany Lagoon otevřít, abyste tuhle ztrátu nahradili? Budete zdražovat vstupné?
Pokud zdražíme, znemožníme vstup do bazénu nemalé skupině lidí, kteří vyšší vstupné ekonomicky v dnešní době nezvládnou a přestanou chodit plavat. V tento okamžik se nacházíme na rozcestí, kdy jedna cesta v případě finanční podpory ze strany Magistrátu hl. m. Prahy a MČ Praha 18 našim návštěvníkům provoz bazénu otevře, pokud se tak nestane, tak na konci té druhé cesty zůstanou dveře našeho bazénu zavřené. Bez finanční pomoci musím se vší vážností a pokorou konstatovat, že nejsme schopni restart provozu bazénu zajistit.
