Oproti svému předchůdci, Avii BH-21, doznala Avia BH-33 mnoha technických změn. Konstruktéři postupně upravovali letové vlastnosti změnami na ocasní části a draku letadla. Velké očekávání měli od zástavby silnějšího hvězdicového motoru Walter Jupiter VI, se kterým letoun dosahoval rychlosti až 285 km/hod. Byl nabízen i československé armádě, ta jej však ještě do svého letadlového parku nezařadila. O licenční výrobu nakonec projevilo zájem Polsko a několik strojů dodala Avia do Sovětského svazu a Jugoslávie.
Lepší motor a delší křídla
V roce 1929 firmu po neshodách opustili její zakladatelé Ing. Beneš a Ing. Hajn, kteří nalezli další působiště ve vysočanské Pragovce. Tým konstruktérů se tedy změnil a začal pracovat na další verzi Avie BH-33, u níž byl do upraveného draku letadla zabudován řadový motor Škoda L s udávaným výkonem až 500 koňských sil. S ním už letadlo mělo maximální rychlost přesahující 300 km/hod a výrazně lepší stoupavost. Tato varianta (BH-33L) zaujala armádu a ta objednala 81 kusů (u ministerstva národní obrany byl letoun označován jako Ba-33). V souvislosti s úpravami došlo ke zvětšení rozpětí křídel z 8,9 na 9,5 metru, délka letounu lehce přesahovala 7 metrů. Pro potřeby vojenského využití nesl speciální výstroj včetně dvou kulometů v přídi.
Společnost Avia se na počátku třicátých let přestěhovala z Vysočan do nových prostor v Letňanech, kde konečně měla k dispozici kvalitní technické zázemí, ale také prostory. Montáž letadel probíhala v nové, dostatečně prostorné a vybavené hale. Blízkost továrního letiště pak nabízela i snadnou možnost zalétávání letadel.
Letoun ladných tvarů se dočkal i mezinárodního uznání na aerosalonu v roce 1929 v Paříži. Tam jej odborné i laické veřejnosti představil tovární pilot Avie, štábní kapitán František Malkovský.
Avie BH-33 (Ba-33) v době svého vzniku znamenaly konstrukčně zajímavé a spolehlivé stroje, které opět posunuly technický vývoj v letectví kupředu. Avia BH-33 bývá často označována za jedno z nejúspěšnějších letadel třicátých let. Zkušenosti konstruktérů na tomto typu se později staly základním kamenem pro stavbu dalších vynikajících letadel Avia.
Technické parametry: Dvouplošník smíšené konstrukce (dřevo a kov) s kolovým podvozkem vpředu. Rozpětí 9,5 m, délka 7,2 m, hmotnost prázdného letounu 1 113 kg, pohonná jednotka Jupiter, později Škoda L o výkonu 368 kW (500 koňských sil), dvoulistá dřevěná vrtule, maximální rychlost až 315 km/hod, dostup 8 700 m, dolet 450 km.
Text: David Hloušek, Fotografie: Archiv Avia
