Když se tradice potká s tvořivostí

Velikonoce: svátky jara, zvyků i tvoření

Po zimě přichází nový začátek – a právě ten symbolizují Velikonoce. Věřící slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale i ti, kdo k víře nemají blízko, vnímají tyto svátky jako oslavu jara, svěžesti, nového života. V českém prostředí se s Velikonocemi pojí řada lidových tradic, původem ještě z předkřesťanských dob. A některé z nich se udržely dodnes – i když někdy v modernější podobě.

Letos připadá Popeleční středa, která otevírá čtyřicetidenní půst, na 5. března. Postní období je časem zklidnění, dobročinnosti, ale i příprav na to, co má přijít. A s jarem se zase vrací i staré zvyky.

Když se loučí zima

Na Smrtnou neděli (letos 30. března) se vynáší Morana – symbol zimy, smrti a tmy. Dívky ji nesou z vesnice nebo města a házejí do potoka či řeky. Tenhle obraz má sílu: v proudu mizí to, co už nemá zůstat, aby mohlo přijít nové.

Řehtačky místo zvonů

Na Zelený čtvrtek (17. dubna) symbolicky umlknou kostelní zvony – podle tradice „odlétají do Říma“. Nahradí je chlapci s řehtačkami a klapačkami, kteří obcházejí ulice a dům od domu „vyzvánějí“ další dny. Podle starých pověr tím odhánějí zlé síly.

Velký pátek a kouzla přírody

Na Velký pátek (18. dubna) se podle lidové víry otevírají hory a země vydává své poklady. Rostliny a bylinky nasbírané v noci z pátku na sobotu mají prý zvláštní moc.

Pomlázky, vajíčka a špetka tvořivosti

V sobotu se pletou pomlázky a zdobí vajíčka. Ta plná symbolizují nový život, vyfouknutá zase smrt – proto třeba Morana nosila na krku věnec z prázdných skořápek.

A protože tvoření k jaru patří, není nutné držet se jen tradic. Mezi mladými je čím dál populárnější háčkování – a tak se vedle malovaných vajíček objevují i velikonoční kuřátka z příze, zajíčci, slepičky nebo věnce s ručně háčkovanými detaily. I to je způsob, jak si svátky ozvláštnit a zároveň trochu zpomalit.

Koledníci přinášejí zdraví

Boží hod velikonoční (20. dubna) je slavnostním dnem, dříve si lidé oblékali nový kroj a slavili v kruhu rodiny. V pondělí (21. dubna) pak vyrazí koledníci. Chlapci šlehají dívky pomlázkou, dívky je za to polévají studenou vodou. Vyměňují se malovaná vajíčka nebo čokoládové dobroty.

Jarní chutě

Po půstu přichází čas hodování – na stole nesmí chybět beránek, mazanec, jidáše s medem, ale ani jarní nádivka s kopřivami, bylinková polévka nebo cokoliv zeleného. Zvyk jíst na Zelený čtvrtek pokrmy s jarními výhonky je starý a stále oblíbený.

text: Martina Kočíbová

Za inspiraci vlastní tvorbou mladé umělkyni Anny_Craft (převzato z instagramovéhoprofilu: www.instagram.com/anny__craft/)