V pětačtyřiceti letech jste se rozhodl vyzkoušet nové angažmá v týmu letňanských letců. Co bylo hlavním důvodem, že jste zvolil právě tenhle klub?
Znám se s lidmi z vedení klubu, s generálním manažerem Tomášem Divíškem i s hlavním trenérem Jardou Nedvědem. Navíc jsem do letňanské Ice Areny chodil minulý rok v době, kdy se kvůli covidu nehrály ligové soutěže, hrát za veterány, takže znám dobře i prostředí. Když mi proto letci nabídli spolupráci, přijal jsem ji velmi rychle.
Jak na vás zatím působí tým a kam až byste s ním chtěl v této sezóně dokráčet?
Povedl se nám start do soutěže, což je vždycky důležité. Aktuálně jsme v tabulce na první místě s náskokem dvou bodů na Rodos Dvůr Králové nad Labem, který má ale odehráno o jeden zápas méně (stav k 2. 12.). Naším cílem je dostat se do play off a v něm dojít co nejdál.
Vzpomenete si ještě na svůj první ligový zápas mezi dospělými a vůbec na první sezónu ve Spartě v ročníku 1993–94?
Vím, že to bylo v Olomouci. Ale jak ten zápas probíhal a kolik to skončilo, to už vám dneska neřeknu. Je to přece jen strašně dávno.
Jak moc se od těch dob změnil hokej a jak by podle vás dopadlo třeba tehdejší mužstvo Sparty v zápase s Letci Letňany?
Hokej se strašně zrychlil, je to i tím materiálem, co se dnes používá a díky němuž je výstroj lehčí. Co se týče toho hypotetického zápasu, těžko se to srovnává, jsou to dva různé světy. Myslím ale, že by vyhrála tehdejší Sparta, byli tam fakt skvělí hokejisté.
Léta jste hrál nejlepší hokejovou soutěž světa. Můžete nám popsat atmosféru zápasů v NHL?
Je to velká show. Ohromné stadiony, všude televize a novináři, jsem moc rád, že jsem to zažil a splnil si svůj velký sen.
Který z hráčů na vás udělal největší dojem a máte nějakého hráče nebo třeba celý tým, proti kterému jste vyloženě nerad nastupoval?
Fantastických hráčů tam bylo tolik, že vybrat jednoho je vážně těžké. Hrozně nerad jsem ale hrál proti Detroitu se Stevem Yzermanem, Sergejem Fjodorovem, Nicklasem Lidströmem a spoustou dalších borců. Měli tak dobrý tým, že vám skoro nepůjčili puk. Celý zápas jste jenom bruslili a snažili se ho získat.
V době, kdy jste v ní působil, hrálo NHL výrazně více Čechů než dnes. Čím to podle vás je, že se mladí čeští hráči v současnosti za mořem tolik neprosazují?
Na to asi neumím úplně jednoduše odpovědět, bude to nejspíš dáno kombinací více faktorů. Sám jsem zklamaný z toho, že naši mladí hráči tak rapidně zaostávají za vyspělým hokejovým světem.
Netajíte se tím, že byste se rád po skončení aktivní kariéry stal profesionálním trenérem. Co se podle vás musí změnit na tom, jak se u nás dělá hokej, abychom opět dosahovali někdejších úspěchů?
Já bych usiloval o to, aby si děti hokej zamilovaly a nehrály ho jenom kvůli rodičům. Do deváté třídy bych jim dal velkou volnost a teprve v dorostu by do toho začaly šlapat na tvrdo. Extra posilovna, extra tréninky na ledě atd. V tomhle věku je to už důležité, ale když jsou v šesté třídě, má to být pro ně zábava.
Během své kariéry profesionálního hokejisty jste žil v několika světových městech. Kde se vám nejvíc líbilo a proč?
Jako městskému člověku mi určitě nejvíc učaroval New York. Popisovat proč asi nemá smysl. Zajeďte si tam a uvidíte, jak je výjimečný.
Narodil jste se a v současné době žijete v Praze. Čím je pro vás výjimečné české hlavní město a ve které jeho části teď bydlíte?
Prahu řadím mezi pět nejkrásnějších a pro život nejlepších měst na světě. Aktuálně bydlím ve Stodůlkách a nemůžu si tu na nic stěžovat.
Co byste přál Letcům Letňany i čtvrti, kterou mají ve svém názvu, do nejbližších let?
Aby tady hokej chodilo hrát hodně dětí a aby z něj měly radost. Našemu A týmu bych přál, abychom co nejdřív postoupili, a lidem, kteří v Letňanech bydlí, ať si toho váží, protože je to moc hezké místo pro život.
Plné znění rozhovoru najdete v tištěném časopise Čtvrťák.
Jan Hlaváč
(hokejový útočník Letců Letňany)
Začínal s hokejem v pražské Spartě, v roce 1995 jej pak draftovali New York Islanders. V NHL debutoval v roce 1999 v dresu konkurenčních Rangers a strávil tam v několika klubech celkem šest sezón. S českou reprezentací slavil titul mistrů světa v Norsku (1999) a v Rakousku (2005). K tomu ještě získal stříbrnou medaili v Lotyšku (2006) a bronzovou ve Švýcarsku (1998).
Podívejte se, jak Jan Hlaváč řádil v dresu Linköpingu, když v sezóně 2008/2009 nasázel ve 23 zápasech 24 gólů.
Pusťte si sestřih gólů, které dal Hlaváč v NHL.
Zlatý gól Jana Hlaváče, díky němuž jsme se stali v roce 1999 na šampionátu ve Finsku mistry světa.
Pusťte si epizodu z podcastového seriálu Puk Pak Pivo, kde stále aktivní veterán vzpomíná na svou kariéru v Česku, Švédsku i Americe.
Text: Rudolf Král
