I tak Letňany považuje většina místních za ideální pro život a za jiné místo by je neměnili. Jde o lokální patrioty a takových nadšenců je vždy třeba. V rychlém sledu člověku vyjmenují jejich plusy: ideální polohu čtvrti s dobrou veřejnou dopravou. Krásný lesopark, do kterého neustále přibývají další stromy, cestičky i dětská hřiště. A pak jedním dechem zmíní i starou část Letňan, která jako jediná zůstala nezasažena živelnou výstavbou… včetně budov VZLÚ (Výzkumný a zkušební letecký ústav). Jsou jednou z posledních připomínek toho, že i průmyslové areály měly svůj genius loci.
Moderní přestavby továrních budov a výrobních hal jsou dnes v kurzu, a pakliže architekti vhodně zkombinují nové se starým, vznikají opravdu unikátní díla. V takovém duchu byla koncipovaná i celá nová čtvrť umístěná v místech bývalé Avie, kde jsou plánovány i tři školy a hned pět školek a nově i gymnázium. To vše uprostřed zeleně doplněné i nově vybudovanými přírodními vodními zdroji. Samotná jezírka a jejich inspirativní okolí s plnohodnotnou infrastrukturou však odpočívají už dobrých 16 let jen na vizualizacích a stále víc zaprášených plánech. A pokud jednoho blízkého dne nedostane původní AVIA konečně zelenou v rámci územního rozhodnutí, zůstane navždy oddělená od zbytku čtvrti vysokou zdí. Pak by se mohlo stát, co by si přál asi málokdo… že i v budoucnu bude fungovat výhradně jako průmyslový a skladový areál.
Co se děje za plotem?
Ani sami obyvatelé městské části Prahy 18 příliš netuší, co se odehrává v prostoru vlastněném společností Odien Estate a jakými změnami postupně prochází. Je už víc než 15 let zavřený, někteří si už ani nevybaví, co všechno tam kdy stálo. A už vůbec ne, o jak veliký komplex jde. Ostatně představit si plochu velikosti 66 ha není úplně jednoduché.Každopádně díky její průmyslové minulosti se tam dlouhodobě aktivně pracuje na sanaci, tedy zbavování pozemků nejrůznějších odpadních látek, především ropných produktů a ředidel. O jejich osud se dřív nikdo zvlášť nestaral, unikaly tak do země a částečně i do podzemní vody. Tu lze najít pod celými Letňany pouhých pár metrů pod zemí v závislosti na propustnosti vrstev, které tvoří hlavně sprašovité hlíny a jíly. Tím se oblast liší například od Proseka, který je postavený na pískovcích, kde voda zatéká do velkých hloubek.
Právě zásoba podzemní vody by se dala využít při budování jezírek a mokřadů v prostorách, které – kdyby byly změnou územního plánu konečně „otevřeny“ – by posloužily mnohem smysluplnější výstavbě, než je ta navrhovaná na ploše letňanského letiště. Žádný div, že se proti ní aktuálně sbírají petice. Prostor bývalé AVIE by se také stal během pár měsíců průchozí spojnicí pro většinu obyvatel z jedné části čtvrti do té druhé. A pravděpodobně by se konečně rozjel i projekt protažení tramvajových kolejí pro rychlejší spojení s centrem. Odpadlo by pak čekání v kolonách na Tupolevově nebo složité parkování poblíž stanice metra nešťastně zasazené daleko od všeho. Ale nejen nevyřešená budoucnost zmíněného areálu je pihou na kráse Prahy 18.
Chodce u silnice nehledejte
Řidiče přijíždějící do Letňan z centra Prahy vítají ne zvlášť přívětivě vypadající silnice, podle kterých vydat se pěšky, ať už jakýmkoli směrem, je zážitek jen pro otrlé. Platí to bohužel i na Beladovu ulici, které dominují výstupy z metra Letňany. Byla pojmenována podle stavitele Bohumila Belady, jenž byl nejen spoluautorem jednoho z prvních návrhů podzemní dráhy pod Prahou, ale též architektem a projektantem vodárenských zařízení, vodojemů a hydrocentrál. I řada knih o vodě a jejím čištění nese jeho jméno co by autora. Je to přinejmenším ironické, neboť pokud Letňanům něco opravdu chybí, pak to je právě dostatek vodních ploch. Přírodních i umělých. Přitom samotné letňanské sídliště vyrostlo na někdejších polích, zahradách i rybnících. Dnes je jedinou venkovní vodní plochou v této městské části uměle vytvořené jezírko na místě bývalého koupaliště v parku na Staré návsi. Na mapách z 19. století tam bývalo hned několik menších rybníků propojených potokem, který byl později zasypán a stal se součástí kanalizace. Ryby v malém jezírku, kam chodí místní na procházky, však nehledejte.Na to je příliš mělké a voda stojatá. Ale oblíbily si ho vážky a v létě je rájem pulců, z nichž se ke konci srpna stávají dospělé žáby.
Kam na koupačku
Hlasitě kvákají a šplouchavě skáčou do vody podobně jako děti a mládež na Čakovickém koupališti. I když to hned několik cedulí přísně zakazuje. Plavčíci to přehlížejí, ostatně mají co dělat, aby se přesvědčili o tom, že se už všichni vynořili zpět na hladinu. Celé to místo je tak trochu zastavené v čase, bazén, sprchy i sociální zázemí už zažily lepší časy. Moderní dobu připomíná jen dost vysoké vstupné. Někteří to řeší improvizací a po svém, jak je vidět na potrhaných plotech kolem areálu. Ale zvlášť na začátku léta je tráva na louce na dohled bazénu krásně zelená a málokde ještě najdete místo s podobně vzrostlými stromy navíc voňavými lípami dávajícími příjemný stín. Na druhou stranu teplota vody nikdy nestoupá vysoko, proto většina místních využívá spíš vnitřního bazénu u zastávky Tupolevova.
Tam si lze na rozdíl od Čakovického koupaliště i zaplavat. Což by mohlo potvrdit přes milion dětí, které se v bazénu seznamovaly s vodním živlem pod taktovkou společnosti Delfínek, jež fungovala přes dvě desetiletí. V současnosti kurzy spadají přímo pod provozy společnosti firmy Lagoon a zahrnují nejen výuky plavání pro základní školy, ale též kurzy pro školy mateřské a plavání pro maminky s dětmi. Mají nezastupitelný význam z hlediska rozvoje motorických dovedností, posílení imunitního systému a vytváření sociálních vazeb. Často se také zapomíná na to, že aktivní pohyb dětí je stejně důležitý jako jejich vzdělávání. A samotné plavání přináší další benefity. Oproti běhání nezatěžuje klouby, byť výdej energie může být vyšší, než když šlapete na kole. Na člověka ve vodě nepůsobí gravitace, a tak si mohou náhlou svobodu užít i lidé s pohybovým onemocněním a spustit při tom produkci hormonů štěstí – endorfinů. No řekněte sami, co je lepšího?
Petr Tůma
