I proto se k tématu na stránkách Čtvrťáku často vracíme. Jedné ze zmíněných procházek takzvaným brownfieldem se naše redakce samozřejmě zúčastnila.
Jak taková prohlídka probíhá a co na ní zaznívá?
Na jedné z těchto prohlídek se sešla snad více než stovka zvědavých návštěvníků. Byla to velmi příjemná setkání a padala spousta otázek. Prošli jsme místy, kde dýchá historie, probíhá veliká přeměna a rýsuje se nová budoucnost. Teď je to staveniště s hučícími stroji, opuštěný brownfield, který je navíc bariérou mezi Letňany a Čakovicemi. Nakoukli jsme i do starých hal a zákoutí, kde se ještě nedávno vyrábělo, a kde je dnes cítit jak minulost, tak budoucí potenciál.
Co jste lidem během prohlídky ukazovali a vysvětlovali?
Kráčeli jsme po budoucím centrálním parku i po parku lineárním, který jako páteř protne areál napříč z Letňan do Čakovic. Já mluvil o tom, jak o místě přemýšlíme, o jeho potenciálu pro všechny zúčastněné. Jak se opuštěný areál promění v živou část Prahy. Velkou část povídání zabrala sanace, která je velmi živá.
O historii brownfieldu vyprávěl autor knih o Avii David Hloušek a zúčastnili se i další kolegové. Takže jsem na to nebyl sám a jako tým samozřejmě fungujeme i v projektu. Já jsem teď díky procházkám takový tiskový mluvčí projektu, jeho největší strategická část ale leží na bedrech našeho technického ředitele Lukáše Vrby.
Jak tedy o projektu přemýšlíte jako architekt?
Projekt vnímám jako velkou příležitost, která nastaví směřování areálu i jeho okolí na další desítky let. Je to velmi komplexní práce – od urbanismu přes infrastrukturu až po architekturu jednotlivých domů.
Nová městská čtvrť poroste po dobu několika desítek let, ale cílem je vytvořit prostředí, kde se budou cítit dobře jak noví obyvatelé, tak i naši sousedé z Letňan a Čakovic. Základní koncepce je navázat na historii areálu, jeho genius loci a propojit města a místa novým urbanismem a architekturou, která nabídne možnosti pro bydlení, práci, vzdělání i trávení volného času. Myslíme samozřejmě i na pěší, cyklisty, osobní dopravu i nové možnosti hromadné dopravy.
Sanace areálu Avia je prý v českých podmínkách jedinečná. V čem je tak výjimečná?
Je to opravdu obrovský projekt. Bavíme se o ploše přes šedesát hektarů – rozloze srovnatelné s polovinou Malé Strany nebo celým územím projektu Nákladové nádraží Žižkov.
„Sanace není jen o tom, že někdo odveze staré stavební trosky.“
Areál se desítky let průmyslově využíval a do půdy i podzemních vod se za tu dobu dostalo všechno možné. Sanace proto není jen o odvozu starých stavebních trosek. Je to složitý proces, kde se musí krok po kroku zmapovat, odkud znečištění pochází, jak hluboko sahá a jak ho nejlépe odstranit. Probíhá čerpání a čištění podzemní vody, separace nežádoucích látek, testování půdy. Pomáhají v tom i bakterie.
O bakteriích v Avii už jsme psali – je to trochu sci‑fi.
Ano, je to fascinující princip, a přitom poměrně jednoduchý. Využívají se speciální druhy bakterií, které dokážou rozkládat organické látky – například zbytky ropných produktů. Ty se aplikují do půdy nebo do vodonosných vrstev, kde se přirozeně množí a postupně škodlivé látky „sežerou“.
Je to metoda používaná ve světě už několik desetiletí a je nesmírně účinná, pokud se dobře nastaví podmínky. Zajímavé je, že i když jde o technologicky náročnou operaci, velkou část práce nakonec odvedou živé organismy. Místo, které člověk zatížil průmyslovým odpadem, pomáhá teď vyčistit příroda sama.
Se vším si mikroorganismy asi neporadí, že?
Přesně tak. V areálu Avie se kombinuje biologický rozklad s klasickými technologiemi, jako je čerpání a čištění podzemní vody nebo separace těžkých kovů. Každý typ znečištění vyžaduje jiný přístup.
Některé stavby nelze zachránit – musí se zdemolovat, suť roztřídit podle míry kontaminace a následně zpracovat nebo odvézt na určenou skládku. U některých objektů, jako byla například kalírna kovů, byla ekologická zátěž příliš vysoká, a přestože byly architektonicky krásné, jedinou bezpečnou cestou bylo jejich odstranění.
Když mluvíte o bezpečném prostředí, jak si to mají lidé představit?
Zjednodušeně: co má jít pryč, to pryč půjde. Všechny složky půdy i vody se musí dostat na hodnoty odpovídající dnešním normám. Všechno se pravidelně kontroluje, odebírají se vzorky, laboratoře vyhodnocují výsledky.
Je to poctivý proces, který stojí hodně času a peněz, ale má jediný cíl – aby tu za pár let mohla vyrůst nová čtvrť.
Sanace Avie je označovaná za jednu z největších v Česku. Jak velký zásah to je?
V Česku máme hodně brownfieldů, ale většinou jde o menší tovární areály. V Avii probíhala průmyslová výroba přes osmdesát let. Nejde o pár havarijních míst, ale o systematické sanování celého území.
Rozsahem se to dá přirovnat k dekontaminacím v Ostravě po hutích nebo k sanacím velkých chemiček. V Praze jde ale o něco naprosto výjimečného. I proto se na financování podílí stát.
Jak dlouho proces ještě potrvá a kdy se obyvatelé dočkají nové čtvrti?
„Je to poctivý proces, který stojí hodně času a peněz.“
Sanace začala na jaře 2023 a nyní je ve finální fázi. Dokončují se technologie pro čištění podzemní vody a terénu. Předpokládáme, že práce skončí v průběhu příštího roku.
Pokud půjde vše podle plánu, transformace areálu může začít po dokončení sanací. To je spojeno se změnou územního plánu, kterou nyní projednáváme s městem i městskými částmi. První část s byty a základní občanskou vybaveností je tedy závislá na celkové dohodě o území a následném povolovacím procesu.
Naší vizí je, aby Avia City byla čtvrtí, ze které nebudete mít důvod odjíždět, protože tu najdete vše, co potřebujete.
Jak bude Avia City vypadat po dokončení?
Naším cílem není postavit jen další sídliště. Chceme vytvořit skutečnou městskou čtvrť s kapacitami pro veřejnou vybavenost, školství, mateřské školy, ordinace, obchody, restaurace i další služby.
Velký důraz klademe na zeleň – v projektu je vyčleněno zhruba deset hektarů pro parky a veřejné prostory. Nejen travnaté plochy, ale plnohodnotné městské parky s hřišti, vodními prvky, cyklostezkami a stromořadími.
Zůstane v nové čtvrti něco z průmyslové historie?
Rozhodně nechceme všechno vymazat. Areál Avie je součástí místní identity, a proto plánujeme zachovat některé historické prvky. Genius loci se nedá postavit znovu – a my chceme, aby v Avia City zůstal živý i do budoucna.
Už dnes víme, že například vodárenská věž, hala 245 a další objekty připomínající minulost areálu zůstanou zachované. Pro tyto objekty hledáme nové využití, které se bude vyvíjet spolu s projektem. Nápadů je spousta.
Martin Zítek
Je vystudovaným odborníkem na revitalizaci průmyslových areálů.
Jako hlavní architekt projektů společnosti Odien Group se podílí na plánované proměně Avia City.
Martin dříve navrhoval domy, nyní se věnuje celým kusům města.
Zkušenosti sbíral v České republice i v USA a průmyslové areály vnímá jako příležitost, nikoliv jako problém. Dobře navržená čtvrť je podle něj ta, která vypadá hezky na vizualizaci, ale zároveň funguje, když v ní žijete. A k tomu se snaží přispět i na severovýchodě Prahy.
