V Letňanech žijete od narození. Jak vypadaly, když jste tu vyrůstala?
Byly klidné, přišlo mi to spíš, jako bych vyrůstala na vesnici. My děti jsme jezdily na kolech po okolí a užívaly si život venku. Za domem bylo velké pole, kde jsme vymýšlely všelijaké lumpárny, oblíbená byla třeba schovávaná v kukuřici.
Vzpomínáte si z dětství na nějaké své oblíbené místo?
Jezdili jsme s kamarády na Havraňák. Místo na pomezí Kbel, Letňan a Čakovic, asi tak deset minut od nás. Rostl tam les a v tu dobu mi přišlo, že tam byly strašně velké kopce. Dobře se tam jezdilo na kole, byl to takový náš dětský svět. Ale když se setmělo, byl taky pěkně strašidelný.
Nepřipadala jste si v Letňanech trochu na periferii, daleko od centra Prahy?
Právě že se mi tady vždycky líbil ten kouzelný klid. Nemyslím si navíc, že by Letňany byly nějak daleko od centra. Když člověk chce, je tam za dvacet minut.
Takže jste netoužila bydlet někde jinde?
Mimo Letňany jsem bydlela asi jen pět let, když jsem se odstěhovala od rodičů. Pak mě to ale zase přitáhlo zpátky. Vybudovala jsem si tu takové svoje „království“ a jsem tu šťastná.
Kde tu nejradši sportujete?
Za mě je úžasný lesopark a trailové cesty. Člověk může vyrazit na kole, koloběžce nebo jen tak po svých na cyklistické cesty, co vedou skrz Letňany a propojují je se sousedícími částmi Prahy. I ostatní sportoviště, jako atletická dráha a vnitřní hřiště jsou super. Myslím, že si každý najde to svoje.
Záznam celého finále olympijských her v Londýně 2012
Vzpomenete si ještě na své tenisové začátky?
K tenisu mě přivedli rodiče a starší sestra. Ta v první třídě přinesla rodičům domů inzerát ze školní nástěnky, že v Tesle Karlín dělají nábor dětí do školičky a že by se chtěla přihlásit. Taťka se se sestrou učil pinkat, když jsem se narodila já, tak jsem s nimi chodila na kurty pod Libeňský most a jako škvrně jsem si hrála vzadu na kurtu s antukou, zatímco ségra trénovala. Pak, někdy kolem čtvrtého roku, mi taťka uřízl dospěláckou raketu, a tak začal můj tenisový život. Trénovala jsem tedy s taťkou a ségrou až někdy do šestnácti let. Poté jsem se dostala do národního tenisového centra na Štvanici, kde jsem pomalu nahlížela, že se tenis hraje i mimo Česko. Do té doby jsem myslela, že největší turnajový úspěch je, když člověk vyhraje Mistrovství České republiky. (směje se)
Přestože jsme malá země, česká tenisová škola má pořád skvělé jméno. Slyšel jsem už spoustu teorií, čím to je. Jaká je ta vaše?
Myslím si, že velkou zásluhu na tom mají rodiče. Bez jejich obětavosti by český tenis nebyl tam, kde je. To je jedna věc. Druhá je dobře nastavený systém turnajů od žáčků až po dospělé.
Vím, že jste část nucené přestávky, kdy se kvůli koronaviru nehrál tenis, věnovala stavbě domu na zahradě vašich rodičů.
Dům jsem měla postavený už před pandemií, ale „díky“ covidu jsme kompletně zrekonstruovali prostor mezi ním a domem rodičů. Jsem ráda, že se to povedlo, že i mamka s taťkou jsou s výsledkem spokojeni a mohou si užívat tuto těžkou dobu na zahradě. Především jsem jim ale vděčná, že jsem si dům u nich na zahradě mohla postavit. Taťka už měl několik nabídek na prodej této parcely, ale schoval ji pro mě.
Znamená to, že už se chcete v Letňanech usadit?
Řeknu to takhle: těším se, až budu víc doma a budu si domeček a celou rekonstrukci užívat. A až to přijde, tak to přijde, člověk musí být připravený.
Fantastické vítězství nad sestrami Williamsovými v semifinále US Open 2013
Jaké plány do budoucnosti tedy máte?
Až skončím profi kariéru, tak bych chtěla založit rodinu a užívat si „normální“ život. Ale určitě bych chtěla zůstat u tenisu a pomoct sestřičce se školičkou.
Jak se tenisové škole daří? Jaké s ní máte plány?
Školičce se daří dobře, máme tam šikovné děti. Obsazujeme všechny věkové kategorie týmových soutěží, což je na rodinný klub hezké. Vize být spíš rodinný klub je mi hodně blízká. Chci, aby tu vládlo příjemné prostředí a všichni se cítili dobře. Nechtěla bych, aby ze školy byla někdy velká akademie, kde trenérům nezáleží na dětech. Ráda bych, aby se děti těšily na tréninky. Jestli z nich jednou budou superhráči, nebo se tenisem budou jen bavit, to nechám na nich.
Proč se vlastně stále vracíte do Letňan? Jako špičková tenistka byste mohla žít a pracovat kdekoli na světě…
Je to místo, kde jsem vyrostla, mám tu rodiče, kamarády, sestra bydlí nedaleko. Pro mě jsou Letňany srdeční záležitost.
Celé znění rozhovoru najdete v tištěném časopise Čtvrťák.
Odkazy:
Tenisová škola Lucie Hradecké
www.tshradecka.cz
Profil na stránkách ženské tenisové asociace WTA
www.wtatennis.com/players/310849/lucie-hradecka
Text: Jiří Holubec
